Cyklistův průvodce Šumavou
Za první republiky Dr. Georg Henschl majetek silně zadlužil a zřejmě z finančních důvodů se oženil s dcerou vídeňského obchodníka s kávou Meinla. V pohnutých dobách kolem roku 1938 byl zámeček střediskem místních nacisticky smýšlejících Němců, usilujících o odtržení pohraničí a rozbití Československé republiky. V této době byla naše armáda v oblasti Hartmanic, Dolního Krušce a Annína připravena v pohraničních opevněních (bunkrech) odrazit německý útok. Po podepsání mnichovského diktátu došlo k evakuaci obyvatel z této oblasti. Henschl se projevoval jako fanatický zastánce nacismu a když 8. října 1938 vstupovala hitlerovská německá armáda do Hartmanic, byl první, kdo ji uvítal.
Před koncem hroutící se hitlerovské říše, bylo úpatí Hamižné hory (853 m n.m.), Vysokého hřbetu a i okolí Karlova obsazeno jednotkami německé armády, které zde měly vybudovat strategicky významnou šumavskou pevnost (!). Mezitím pod tlakem postupujících vojsk spojenců (USA a SSSR) prchaly elitní jednotky s archívy a cennostmi z kundratického a karlovského zámku kolem jezera Laka a Černého jezera přes hraniční hřebeny do Bavorska. Ve dnech 3. a 4. května 1945 za podpory letectva prorazily první první jednotky 12. armádního sboru spojenecké armády USA ze Železné Rudy přes Slučí Tah, Zhůří a Mochov na Hartmanice. Další jednotky postupovaly ve směru Skelná Huť (nyní Skelná), Dobrá Voda a dosáhly 4. května 1945 Karlova. Po likvidaci posledního vojenského odporu na Hamižné hoře postupovaly tyto jednotky z Karlova směrem na Hartmanice. Henschl, místními zvaný sušický Frank, byl těmito vojsky zatčen a rozsudkem lidového soudu v Klatovech v roce 1946 popraven. Jeho žena poté emigrovala do Rakouska.
V poválečných letech objekt karlovského zámku často střídal majitele: Učňovská škola v Sušici, Horské pastvinářské družstvo Hartmanice, Státní statek Hartmanice. Od 1.1.1952 po zřízení Vojenského újezdu Dobrá voda byl objekt postoupen Ministerstvu národní obrany, které jej předalo národnímu podniku Vojenské lesy a statky v Hartmanicích k hospodářskému využívání.
Roku 1964 byla původní usedlost v místě dnešního dětského hřiště rozbořena. Téhož roku byl objekt převzat jako vojenské rekreační zařízení svazku SNP v Sušici., svépomocí příslušníků svazku upraven a přizpůsoben k rekreaci. V r. 1975 byla budova hájnice zrušena a přestavěna na rekreační objekt Vojenských lesů a statků v Sušici. Objekt zámku byl postupně přebudován na úroveň současného rekreačního zařízení. Byl postaven bazén, lyžařský vlek, hřiště, sklípek, další rekreační budova, upraveno parkoviště a zámecký park. Do seznamu státem chráněných památek je zahrnut objekt zámku, kaple s neobvyklou cibulovitou bání, zámecký park a kachlová kamna v jídelně, mistrovské dílo sušického kamnáře Rokytského. Ostatní hodnotné práce jsou dílem zdejších řemeslníků. Celý areál je umístěný v neporušené krajině s možností sběru lesních plodin.
V bezprostřením okolí se nachází původní zdroj pitné vody z 19. stol zvaný Helga.
sedláka a selky Anny a Josefa Schreinerových, prkna
udržoval pan Stadler. Původní prkna byla zhotovena z lip. dřeva s malbou sv. Anny a sv. Josefa, bohatě vyřezávaná,
nápis psaný švabachem. Okolo roku 1963 byla zhotovena nová, smrková, popsaná latinkou:
V té době vzniklo poblíž dnešní vsi Jiřičné útočištné hradiště Hrnčíř se zázemím hospodářského dvorce a prvotní větší osídlení v podkostelní části současné obce Petrovic. Drobná sídla rýžovníků byla rozeseta po úbočích nebo přímo v nivách zlatonosných potoků. Od konce 11. století můžeme předpokládat čilý obchodní ruch na odbočce zlaté solné stezky, vedoucí z Hartmanic směrem k Velharticím a dále do vnitrozemí. Nejstarší část Petrovic, dolní náves, pochází z 12.-13. století a svědčí o slovanském původu. Asi 14 dřevěných domků bylo postaveno do tvaru podkovy, která se uzavírala na východní straně při cestě k Sušici. Na severozápadě se domky přimykaly ke kostelní hradební zdi. První písemná zpráva o Petrovicích z roku 1319 uvádí, že na hradu petrovickém byl zajat rytíř Albert ze Schönsteina a dán do strakonického vězení. Písemná zpráva o Vojeticích je již z roku 1290. Ve středověku se Petrovice rozrůstaly severním směrem při cestě do Kněžic, kde měli sídlo majitelé kněžického statku a kde byla až do roku 1589 fara. V roce 1848 měly Petrovice 35 stavení s 239 obyvateli. Společně s okolními vesnicemi náleželi k panství kněžickému. 
Zámek Kněžice z 18. století, secesně upraven ve slohu Ludvíka XVI. r. 1907. V roce 1939 tábor pražských woodcrafterů(skautů). Zámek s obrovským parkem a zahradnictvím vlastnil jejich náčelník M. Seifert. Časté návštěvy skautů a mnohé besedy. Zámek je patrová dvoukřídlá budova, která má v přízemí klenuté prostory. V minulých letech zde byl zřízen domov důchodců, v současné době koupil dánský investor NB Kněžice s.r.o. se záměrem vybudovat zde relaxační a vzdělávací centrum.
Byl sem proto přemístěn zvon "Karel" ze hřbitovní kaple, který na věži zůstal až do roku 1924. Brzy po válce se ve farnosti začalo přemýšlet o tom, jak pořídit zvony nové. Snažil se o to zvláště tehdejší farář P. Václav Jirsa, který na petrovickou farnost nastoupil v roce 1920. Za války sloužil v rakouské armádě jako polní kurát. Dne 16. října 1924, na Havelské posvícení, byly tři nové zvony slavnostně vysvěceny sušickým prelátem P. Rendlem. Zvony byly pojmenovány - největší "Sv. Václav", prostřední "Panna Maria", nejmenší "Sv. Jan". Byly ulity firmou Herold z Chomutova a stály 22 000 Kč. Spláceny byly postupně ze sbírek občanů. Bylo použito též 5 000 Kč, které dostal farní úřad za staré zvony odebrané armádou v první světové válce. Zbytek dlužné částky za nové zvony byl zaplacen až v roce 1942 farářem P. Josefem Mošničkou /1 500 K/.
Zvon "Sv. Václav" : vysoký 86 cm, spodní průměr 83 cm, váha téměř 400 kg, na plášti reliéf sv. Václava a nápis "Sv. Václave, nedej zahynouti nám".
Zvon "Panna Maria" : vysoký 73 cm, spodní průměr 70 cm váha přibližně 160 kg, na plášti P. Marie a nápis "Stůj při nás v každý čas".
Zvon "Sv. Jan" : vysoký 62 cm, spodní průměr 63 cm váha asi 100 kg, nápis "Sv. Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku ".Verze 2.5 , Mystik 2005-2010